Vojtech Kolar
@vojtechkolar1
Entomologist, hydrobiologist, ecologist and conservationist at Faculty of Science @JihoceskaUni and Institute of Entomology @BiologyCentre. Opinions are my own.
A ještě dovětek: jasný říkáte si "ekolog a aktivista" a blablabla (což mě vlastně nezajímá a je mi to fuk), ale ve skutečnosti tyhle invaze platíme všichni v kompenzacích hospodářům, nestabilním ekosystémům, eradikacím. Vzpomeňte si na brouka Bramborouku!
Jo jinak ještě díky @JanPergl za doplnění týká se to všech raků (kdyby někdo našel raka červeného!), ale i třeba akvarijních plžů (levatka ostrá), ryb (slunečnice pestrá), kytek (vodní mor kanadský) atd.!!!
Nově je díky EU zakázán jejich chov. Je to sice hezký zvířátko, ale estli ho nechcete tak mu nedávejte svobodu - zabít, rozšlápnout, sníst, odnést do muzea/univerzity/AOPK, kde by ho měli rozpoznat a zlikvidovat. Hlavně nepouštět! Dělá velké škody a do budoucna to bude problém.
ytky. Sou hodně agresivní takže vyhánějí ostatní z úkrytů (třeba ryby). Přenášejí oomycetu hnileček račí tzv. račí mor, na který hromadně vymíraj naše populace raků (nově zaznamenán nedaleko Trhových Svinů zde v JČ kraji. Takhle to pak dopadá:
Jak to tak u invazí bejvá přibejvaj nám postupně lokality. Další se objevila na rybníku v Praze, před pár lety se na FB objevila fotka z pískovny u Lázní Bohdaneč (tam jsme ho potvrdili loni) a dále Litovelské pomoraví, a Zlínsko. Bohužel tyhle lokality už nejdou lehce eradikovat
Zatímco tehdejší první lokalita v ČR - Park Přátelství se podařila zlikvidovat, zde se rak přesunul do další tůně. V původní tůni Jiřina jsme ho nepotvrdili. Nalezli jsme zde celkem 8 jedinců. Tento druh asi v podstatě vznikl v akvarijních chovech a z tama se dostal do přírody.
Heleďte je to strašně jednoduchý - co máte na dvorku (zahradě, akvárku) nechte si na dvorku! Minulý týden jsme bohužel potvrdili stále výskyt nepůvodního raka mramorovaného na Radovesické výsypce u Bíliny! Poprvé jsme ho našli ve vedlejší tůni v roce 2016!
Hehe rybnik Xerr dnes nezklamal sice taky min vody, raseliniste uz na suchu bo je vys, ale litoraly skvely a dohromady asi 14 potapniku dvojcarych 😁(este sem to nespocetl). Takhle podobne vypadaly asi rybniky este pred 150lety... Leknin je nas puvodni zadnej hnusne barevnej😉
Rybnik Kukla uz je na suchu... Na druhou stranu vcerejsi loveni ve Zlate stoce za barakem prineslo sekavce pisecneho/dunajskeho tezko rict dle genetiky je to mix kryptických druhu. A prvne taky larvy velkych vodomilu 🙂. Dnes pastovani na rybniku Xerr, tak sem zvedav na zitra!
Nastesti se ale podařili 3 jedinci potapnika dvojcareho a taky celkem dost larev Cybisteru a vodomilu 🙂. Ostry prechod od bagru mezi bezzasahovou zonou a vodou kritizujem od zacatku. Ani po 5letech nedoslo k rozplaveni a tahle hradba je pro hmyz a obojzivelniky asi nezdolatelna
V sobotu vzorkovani rybniku Vizir. S vodou je to strasna bida. Skoro cele bezzasahove litoralni casti na suchu. Ve vode pak zakoncentrovana rybi obsadka , ikdyz pestra - slunka, okoun, stika, lin, karas obecny tak tam nic moc nezije. Zooplankton uz neni asi kvuli teple vlne.
A k čemu to je? Proč by nás to mělo trápit, aspoň se můžem přeci koupat dýl. Akorát, že vůbec - spousta těch nádrží slouží jako zdroj vody, a od sinic a řas se budou muset víc čistit a kdo to zaplatí? Zároveň může docházt k anoxii a úhynu ryb a dalších organismů (viz loni Dyje).
dubnu (cca +1°C) zatímco v květnu tam žádný významný trend není. Tohle může mít zásadní vliv na rozvoj fytoplanktonu (řas a sinic) ve vodě, jelikož teplo a slunce je nastartuje jako reaktor a naopak filtrátoři jako zooplankton tak rychlí nejsou. Pak to ovlivní celou potravní síť.
Po delší době krátké vlákno o našem výzkumu. Mapovali jsme dlouhodobé teploty vody v našich 31 přehradách v letech 1991-2021. Zjistili jsme, že se oteplují rychlostí více jak půl stupně za dekádu☀️🌡️. Celkově vzrostly teploty o 2°C. Ale mezi jednotlivejma nádržema jsou rozdíly...
A dostal sem od ni suprovej darek - sosku potapnika dvojcareho 😍🥰 (btw to se mi stalo prvne 🤣)
A nakonec mgr práce studentky Mii (pochází z Bosny a Hercogoviny) anglického programu Ecology. Studovala vliv nepůvodního sumečka černého na perloočky a pakomáry v kytkách (ano/ne) a ve třech různých teplotách! Dopad je hlavně u malých sumečků na perloočky ve vyšší teplotě.
Dále pak mgr práci Kuby, který se zaměřil na změny společenstev brouků na rybnících z mojí pravěký bakalářky z roku 2012 😅. Super zjištění, stačí když se do rybníků nedají ryby a i tradičně obhospodařované rybníky se začnou přibližovat k chráněnému území!
Dnes obhájili všichni tři moji studenti na 1! Nejprve bc práci @SistkovaA na téma detekce potápníka dvojčárého pomocí eDNA. I přes řadu problémů, se detekce podařila a jsou z toho skvělé výsledky. Budou prvně publikovány v časopise Příroda a pak i v IF! Práce na urovni Mgr!
Našli jsme tu dle mě ubývajícího potápníka Dytiscus circumcinctus,největšího vodního brouka Evropy vodomila černého či vzácnou kuňku obecnou. Bohužel přes dvě tůně prošla povodeň a dostaly se sem i střevličky východní😕,ale díky relativně nízké vodě a ptákům se je daří redukovat.
Včera proběhla již tradiční exkurze na Ptačí park Zbudovská blata spadající pod ČSO @birdlife.cz . Na totálně zmeliorované a degradované ploše se postupně obnovuje ekosystém mokřadů - podmáčených luk a tůní a tím se sem vrací život nejen ptáků ale hlavně (pro mě 😂) hmyzu!
Tuhle neděli se půjdem podívat na Špačkovi tůně u Českých Budějovic v rámci akce City Nature Challenge! Tak klidně doražte se mrknout, co nám tam roste za kytky a co žije ve vodě za žoužel. Důležité je zadávat data do aplikace iNaturalist (kterou teda já nepoužívám 😂)
benthos tj. dafnie a pakomáry, v přítomnosti a bez přítomnosti vegetace a ve třetech teplotách! Ted už studentům zbejvá jen obhájit a ponaučení pro mě je, aby mi nekončili zároveň tři studenti 🤣
Tak psaudoloterie odevzdána již v pátek (teprve den po interním deadlinu 😂), jedna bakalářka na detekci potápníka pomocí eDNA, diplomka na změny společenstev brouků na 9 rybníkách po 14 letech, kde jsem dělal bakalářku (wtf asi stárnu) a nakonec diplomka o efektu sumečka černého na plankton a
Jako na tom time managmentu bych měl ještě trochu zapracovat: příští Po odevzdávají moji 3 studenti diplomky a já grant, ve Čtv sem slíbil před 2 měsíci exkurzi na revitalizace od Lesy ČR, v Pá exkurze se studenty a ve středu přednáška u nás v Lomici v knihovně, tak doražte!
Letošní jaro se obzvlášť vydařilo... Až na ten sníh, koně měly se saněmi co dělat Jsem zvědav co se nachytá do pastí, už jsou tam od rána😅
V sobotu je vycházka za vodní žouželí a kytkama v Dubném na rybník Velký Hajský tak klidně doražte. Vítaná jsou i mladší vývojová stádia, taky to svoje vezmu 😁😁
10) je to chráněný druh zákonem a je i v červeném seznamu. Jo můj mobil fotí na dvě věci a pelášil (je to asi samec) dost rychle. Ale děti z ní měly radost a já taky. Našel sem jí tu po dvou letech. Zdroje:Lopez et al. 2022, Pan & Bologna 2014, Dvořák a Vrabec, Isop,Červený seznam ohrožených druhů
9) Ale jak jsem psal, jsou to u nás dost ohrožené druhy, takže než je umlátit na zahradě lopatou stačí je přesunout v rukavicích za plot. Pro jejich podporu je pak dobré udržovat stepní lokality a podporovat samotářské včely (mimochodem taky ohrožené ale dost důležité opylovače)
8) takže ano i tu pohlavní a ve středověku se často používal jako afrodisiakum tzv. španělské mušky (podle googlení stále používá 😂). Využivá se i v lékařství na léčbu bradavic. Je zajímavé, že ho syntetizují pouze samci a při páření předávají samici, aby mohla chránit vajíčka!!
7) jed může podráždit pokožku (puchýřky, pálení), ale nikdy jsem reakci neměl. Při požití celkem malýho množství hrozí otrava - selhání orgánů. Ale je potřeba říct, že jeden brouk obsahuje cca 0-2mg a smrtelná dávka je 30mg. V nízké koncentraci dráždí vylučovací soustavu.