Porovnání s náklady na řešení zároveň naznačuje, že prevence se vyplatí: IPCC v Šesté hodnotící zprávě odhaduje, že do roku 2030 lze světové emise oproti roku 2019 snížit na polovinu s náklady pod 100 $ za tunu CO₂, tedy méně, než je odhadovaná škoda.

Model americké agentury EPA tuto hodnotu odhaduje na přibližně 260 dolarů za tunu. Tato hodnota společenských nákladů uhlíku znamená, že v Česku – při ročních emisích zhruba 10 t CO₂ eq na osobu – představují škody způsobené emisemi skleníkových plynů přibližně 52 400 Kč na osobu ročně.

Jaké náklady s sebou nese jedna vypuštěná tuna CO₂? V ekonomii odpověď najdete pod pojmem „společenské náklady uhlíku“ – jde o odhad škod (i potenciálních přínosů), které každá dnes vypuštěná tuna CO₂ způsobí v budoucnu: nižší sklizně, škody z povodní, dopady veder na zdraví.

👉Různé zdroje oxidu uhličitého mají různé isotopové složení. Uhlík obsažený v uhlí a ropě neobsahuje žádné isotopy 14C a sníženou koncentraci 13C. A zároveň má oxid uhličitý vydechovaný rostlinami nižší koncentraci 13C než oxid uhličitý, který vychází z oceánu.

👉Nárůst koncentrací CO₂ je doprovázen poklesem koncentrací O₂, který přesně odpovídá směšovacím poměrům při spalování fosilních paliv (opět, po započtení pohlcení části CO₂ v oceánech) – tedy jde o další důkaz, že za zvyšování koncentrací CO₂ může právě spalování.

Kdyby chtěl někdo tvrdit, že koncentrace CO₂ rostou z jiného důvodu, musel by přesvědčivě vysvětlit, kam se „ztratí“ emise ze spalování tak velkého množství fosilních paliv.

6. července Indie vyrobila celých 50 % elektřiny z čistých zdrojů. Na 15 minut. 15 minut není moc, ale přesně tak začíná každý rekord: nejdřív pár minut, pak celý den, pak měsíc a nakonec celý rok. Srovnejte Indii s ČR v pokračování vlákna. 👇 Grafika a data: CEEW část dat @ember-energy.org

👉 teplejší klima může vést (i když v tomto ohledu stále panuje určitá nejistota) k větší náchylnosti ke vzniku blesků, což znamená více zapálení odlehlých požárů, které tvoří naprostou většinu plochy boreálních lesů spálených v Kanadě.

V létě bývá okurková sezóna. V české energetice ne: ve čtvrtek schválila Evropská komise český kapacitní mechanismus. Česko je první stát s kapacitními platbami schválenými podle rámce CISAF. 🧵

Datový pohled na červnovou vlnu v Evropě – jak se změnily červnové teplotní rekordy? Ve státech vyznačených tučně červnový rekord zároveň znamenal překonání dosavadního absolutního teplotního rekordu dané země – nejvyšší teploty, jaká tam kdy byla naměřena, bez ohledu na měsíc. Data & grafika BBC

🌊 Globální teplota mořské hladiny láme rekordy: 21. 6. 2026 dosáhla 20,86 °C, ~0,1 °C nad maximy z 2023 i 2024. Proč? Jde o kombinaci dlouhodobého oteplování z fosilních paliv (+1,3–1,4 °C od 1900) + nástup přirozené variability klimatu – El Niña, které teplo z oceánu jen uvolňuje do atmosféry.

☀️ NOVÝ solární rekord: v červnu poprvé v historii pokryla solární energie čtvrtinu výroby elektřiny v EU během celého měsíce. 🥇 Solár byl v červnu měsíci jednoznačně největším zdrojem elektřiny v EU – stalo se to teprve potřetí, spolu s červnem 2025 a květnem 2026.

Jaké země od začátku průmyslové revoluce (1850) vypustily nejvíce emisí CO2? Všimněte si zrychlování vypouštění emisí, dobře to ilustruje zmenšování uhlíkového rozpočtu k udržení oteplení pod +1,5 °C. Analýza @carbonbrief.org

V prvním čtvrtletí roku 2026 celých 45,5 % výroby elektřiny v EU pokryly obnovitelné zdroje. Největší podíl OZE na výrobě elektřiny mělo Dánsko, celých 90 %, nejmenší podíl mělo Česko – 12,7 %. Data Eurostat

Jaký z toho plyne závěr? Jak se průměrná teplota postupně zvyšuje, mění se i rozsah možných teplot v určitém místě v určitém čase. To znamená, že všude na světě se mírně teplejší dny stávají o něco pravděpodobnějšími a mírně chladnější dny o něco méně pravděpodobnými.

🦣 v průběhu posledních ~10 000 let panovala na Zemi velmi stabilní teplota. A zatímco v průběhu přirozeného přechodu mezi dobou ledovou a meziledovou trvalo planetě Zemi oteplení o 1 °C více než tisíc let, nyní se vlivem člověkem vypouštěných skleníkových plynů ohřála o 1 °C za méně než sto let.

Porovnejme na třech grafikách. 🇨🇿 od roku 1961 stoupla průměrná roční teplota v ČR o +2,3 °C, roste přibližně o +0,37 °C za dekádu. 🌍 svět je nyní přibližně o +1,3 °C teplejší než v letech 1850-1900, v posledních 40 letech se otepluje tempem +0,2 °C za dekádu.

Jaký je dlouhodobý trend? Pokud bychom hodnotili právě odeznívající vlnu veder s přirozenou skepsí, mohli bychom prohlásit, že „jedna vlna veder klimatickou změnu nedělá“. A vskutku, jeden extrém nic nedokazuje. Potřebujeme sledovat dlouhodobé trendy. Jaké jsou?

Jenže klima se vlivem spalování fosilních paliv mění. Den, který měl být statisticky téměř nemožný, jsme zažili v neděli. Extrémy, které byly obrovskou výjimkou jednou za tisíce let, se posouvají do běžného života.

🌡️ Padají teplotní rekordy. Místo dalšího varování pojďme k řešení. Vedra budou častější. Co s tím? 1️⃣ Teď: zatáhnout žaluzie, pít, hlídat seniory a děti. 2️⃣ Adaptace: stromy, stínění, mokřady. 3️⃣ Mitigace = snižovat emise. 65 % emisí ČR zvládne ABC: úspory, elektrifikace, čistá elektřina.

🌡️ Dnes přes 30 °C, zítra až ke 40 °C. Vlna veder umí být nebezpečná — hlavně pro seniory a děti. Pijte víc, přes poledne do stínu, větrejte jen v noci, myslete na okolí. Celé desatero 👇 medium.seznam.cz/clanek/fakta...

Je tohle „prostě horké léto"? Ne. Podle World Weather Attribution by tahle vlna veder byla před 50 lety prakticky nemožná a horké noci nad 20 °C jsou dnes 100× pravděpodobnější než v roce 2003. V Česku padly rekordy tepelného stresu ve všech sledovaných městech. Příčina: fosilní paliva.

Jinými slovy: nejde jen o to vedra „přečkat". Víme, kde jsou nejohroženější místa, a víme, co s tím dělat. Zatím je takto detailně zmapované Zlínsko a Trenčínsko, ale data by měla být použitelná i jinde. Podrobněji viz JIZKES (Interreg SK–CZ).

suchu a extrémním srážkám. A nezůstávají u popisu problému – k mapám zranitelnosti připravili i metodiku a katalog konkrétních adaptačních opatření, jak dopady zmírnit.

Častější vlny veder jsou realita klimatu v ČR, stávají se novým normálem. Umíme se na ně připravit? A co další extrémní události? V projektu JIZKES vědci/kyně z Czech Globe a Palackého University dokáží na úrovni jednotlivých obcí spočítat, jak moc je která zranitelná vůči vedrům...

A právě přes +4σ teď zažívá velká část Evropy. Bez vlivu změny klimatu prakticky nemožná souhra náhod – s rostoucí koncentrací CO₂ ale čím dál pravděpodobnější.

Jaký je výhled teplot na tento týden? Jen pozor, grafika Czech Globe AV hodnotí univerzální tepelně-klimatický index, tedy teplotní zátěž pro lidského organismus ve venkovním prostředí.

S růstem průměrné globální teploty v důsledku spalování fosilních paliv roste i počet epizod vln veder. A data ukazují, že se tak děje i v ČR.

Dalo by se očekávat, že s růstem průměrné globální teploty se bude zvyšuje i četnost vln veder. Co říkají data o změně počtu epizod vln veder v ČR? Od roku 1961 vzrostla průměrná roční teplota v ČR o +2,3 °C, roste i počet vln veder.

Za jak dlouho mohou být všechna osobní auta v EU elektrická? To záleží: 📈 na růstu podílu EV na prodejích nových aut 📈na průměrné životnosti 📈 na růstu vozového parku Klíčový rozdíl: podíl EV na prodejích roste rychle, výměna celé flotily ale trvá dekády. via @hannahritchie.bsky.social